Co si přečíst, pokud chcete mít pořádný strach?
Hororové knihy jsou v poslední době velmi oblíbené. Čtenáři hledají napětí, temnou atmosféru a příběhy, které jim nedají spát – a knihkupectví na to reagují pořádnou dávkou novinek i stálic, které se drží v žebříčcích prodejů. Aktuálně patří mezi nejprodávanější tituly především psychologické thrillery, temné mysteriózní romány a klasické horory, které dokazují, že strach je nadčasový.
![]() |
| Kniha Kateřiny Surmanové – Zjevení (Zdroj: Knihkupectví LUXOR) |
Tipy na nejlepší knižní horory současnosti
Čtení hororové knihy vám dovolí ponořit se do příběhu naplno, zapomenout na svět kolem a zažít emoce, které jinde nenajdete. Pokud hledáte knihu, která vás vtáhne a nepustí, tady je výběr těch nejlepších.
Stephen King – Nevyměkni
Stephen King je jistota. Jeho novinka Nevyměkni patří mezi nejprodávanější tituly a není divu – King opět servíruje temný, syrový příběh, který se postupně mění v psychologický horor. Atmosféra houstne s každou kapitolou a čtenář nikdy neví, co je skutečnost a co jen strach v hlavě. Ideální pro ty, kdo chtějí klasický kingovský mráz po zádech.
Sam Holland – Odpočet smrti
Temný thriller s hororovými prvky, který se drží vysoko v žebříčcích. Holland mistrně pracuje s napětím a motivem neodvratného času — vrah, který nechává stopy, oběti, které spojuje víc, než se zdá, a vyšetřování, které se mění v závod o život. Pokud máte rádi kombinaci detektivky a hororu, tohle je trefa.
Darcy Coates – Přízračný fotoaparát
Jenine narazí na starý zapomenutý polaroid. Ani na chvíli neváhá a vyzkouší ho. Jenže na vyvolané fotce je cosi, co tam být nemá – v pozadí se rýsují nejasné siluety, které ji tiše sledují. A jejich pozornost se upíná jen na ni. S každým dalším snímkem se ty postavy přibližují. Vyděšená Jenine se svěří své nejlepší kamarádce Bree a společně brzy pochopí, že fotoaparát zachycuje duchy zemřelých. Jenže to nejhorší teprve přichází… Zdá se, že tyto bytosti se rozhodly obě dívky pronásledovat. A s každým novým cvaknutím spouště se neviditelné nebezpečí přibližuje.
Kateřina Surmanová – Zjevení
Když skauti ve Slavkovském lese spatří záhadný pohřební vůz, ve stejné oblasti umírá německý podnikatel. Jeho vnuk Tadeáš se snaží zjistit, proč se dědeček vracel do Čech a co znamenají stopy, které po sobě zanechal – obraz bílého jelena, seznam jmen i náznaky dávného tajemství. Pátrání ho zavede do pohraniční vesnice Prameny, kde se během minulého století odehrály ty nejtemnější kapitoly našich dějin. Krajina tu stále nese paměť starých křivd a Tadeáš brzy pochopí, že minulost není mrtvá. Odhaluje dávné zločiny, zatímco nové nebezpečí se začíná dotýkat i jeho.
Daniel Krásný – Pacička
Mladý novinář Otokar Starý nikdy neměl potřebu vracet se k vlastní minulosti. Po smrti adoptivních rodičů však podlehne naléhání své partnerky a nechá se zapsat do televizního pořadu Shledání po letech. Dojemné setkání se sestrou, která stejně jako on vyrůstala v adopci, je přivede do zapadlé vesnice na okraji Českého ráje, kde má údajně žít jejich biologická matka.
Jenže je to opravdu cesta, kterou by měli podniknout? A jakou roli v tom všem hraje podivná kovová pacička – jediná památka, která Otokarovi po pokrevní rodině zůstala? To, co začíná jako nevinné hledání kořenů, se brzy mění v nebezpečnou hru o přežití. A v ohrožení není jen Otokar.
Jana Jašová – Zapalte hranici
S blížící se filipojakubskou nocí, kdy podle starých pověr sílí temné síly a musí být spáleny na hranici, se v Bučině v Železných horách chystá tradiční pálení čarodějnic. Anetu tohle místo přitahuje – kvůli vzpomínkám na lásku, ale i na tragédii. Právě tady kdysi udělala rozhodnutí, které ji dodnes pronásleduje. A teď se sem vrací, aby našla člověka, který ji vydírá a požaduje peníze za mlčení.
Na cestě ji doprovází kamarádka Veronika. Ta přijímá Anetino pozvání na chalupu pod malebnou zříceninou, aniž by tušila, co od místní zvláštní tradice čekat. Jedno je jisté — rozhodně ne to, že se noc zvrhne ve vraždu.
Proč horory tak milujeme?
K hororům se vracíme z jednoduchého důvodu – dovolují nám prožít strach v bezpečném prostředí. Mozek při čtení nebo sledování děsivých scén spouští stejné reakce jako při skutečném ohrožení – zvýší se tep, zrychlí dech, aktivuje se amygdala. Jenže zároveň víme, že jsme v bezpečí, a tak se po odeznění napětí dostaví úleva a příjemná dávka adrenalinu. Horory nám tak umožňují zkoumat vlastní limity, testovat, co v nás vyvolává největší obavy, a někdy i nahlédnout do temnějších koutů vlastní psychiky. V příbězích se totiž často odráží naše skryté strachy, morální dilemata i otázky, které si v běžném životě nepřipouštíme. A právě tohle bezpečné setkání s temnotou je důvod, proč se k hororům tak rádi vracíme.

