Top hororové knihy: Frankenstein: Jak Mary Shelley stvořila legendu mezi horory
Byla součástí intelektuální a literární společnosti raného 19. století – její partner Percy Bysshe Shelley byl známý romantický básník, setkávala se s Lordem Byronem a dalšími významnými osobnostmi té doby. Prostředí spojené s novými myšlenkami vědy, filozofie a literatury zásadně ovlivnilo její tvorbu.
Vznik Frankensteina kvůli počasí
Kniha Frankenstein; or, The Modern Prometheus vznikala v letech 1816-1817. Klíčovou událostí byl tzv. „rok bez léta“, kdy erupce sopky Tambora způsobila výrazné ochlazení klimatu. Mary Shelley a její společníci – Percy Shelley, Lord Byron a Claire Clairmont – byli v té době v Ženevě. Kvůli špatnému počasí byli nuceni trávit mnoho času uvnitř a Byron navrhl literární soutěž: každý měl napsat strašidelný příběh. To byla přímá spouštěcí podmínka pro vznik Frankensteinova díla.
Původní vydání vyšlo anonymně v lednu 1818 v Londýně. Mary Shelley tehdy bylo dvacet let. Jméno autorky se prvně objevilo až ve druhém anglickém vydání v roce 1823.
O čem Frankenstein je – děj a struktura
Kniha je psána formou rámcového vyprávění: kapitán výpravy Robert Walton píše dopisy své sestře, ve kterých se setkává s Victorem Frankensteinem, jenž mu vypráví svůj příběh. Tak se dostáváme do příběhu Victora i stvoření, které vytvořil.
Děj v kostce:
- Victor Frankenstein, mladý vědec z Ženevy, fascinován přírodními vědami, objeví způsob, jak oživit neživou hmotu. Vytvoří bytost poskládanou z částí mrtvých těl.
- Poté, co stvoření ožije, Victor ho vyděšen opustí. Monstrum se samo učí jazyk, čte knihy, sleduje lidskou společnost a učí se mluvit i chápat svět.
- Monstrum zažívá izolaci, nenávist a odmítnutí. V zoufalství se obrací proti svému tvůrci a žádá, aby mu vytvořil společníka. Victor začíná práci, ale z obavy z následků projekt zničí.
- Následky jsou tragické: monstrum zabije Victorovy blízké a Victor, posedlý pomstou, ho pronásleduje až do Arktidy, kde umírá. Monstrum se nakonec rozhodne zničit samo sebe.
Čím kniha nadchla čtenáře a proč je legendární
Novátor v žánru
Frankenstein je jedním z prvních románů, které spojují hororové prvky s vědeckou představivostí. Děs zde není způsoben nadpřirozenými silami, ale lidským experimentováním a otázkou, zda bychom měli překračovat hranice přírody.
Hloubka postavy monstra
Monstrum není jednoznačně zlé – umí se učit, cítit a myslet. Jeho tragédie spočívá v osamělosti a odmítnutí. Konflikt mezi stvořitelem a stvořením, vina a touha po přijetí dělají z knihy silný psychologický příběh.
Věda, etika, ambice
Kniha předběhla dobu otázkami o hranicích vědy, lidské ambice a zodpovědnosti. Motiv „hrát si na boha“ je dnes stejně aktuální v debatách o genetice či umělé inteligenci.
Kultura a adaptace
Frankenstein inspiroval stovky adaptací. Ikonický obraz monstra se stal součástí popkultury, i když filmové verze často zjednodušily jeho charakter a udělaly z něj němou hrozbu.
Literární kvalita
Mary Shelley mistrně používá rámcovou strukturu, která dává příběhu více úhlů pohledu a zvyšuje napětí. Jazyk je romantický, atmosférický a střídá lyrické popisy přírody s dramatickými scénami.
Témata a symbolika
- Etika a odpovědnost vědce – následky nelze vzít zpět.
- Osamělost a touha po přijetí – monstrum je zrcadlem lidských obav.
- Prométheovský mýtus – Victor „ukradne oheň“ života a za svou pýchu platí.
- Konflikt přírody a techniky – krásné scenérie kontrastují s lidskou ambicí.
- Role rodičovství – stvoření a jeho opuštění jako metafora nezodpovědného rodičovství.
- Vina a vykoupení – otázka, kdo je skutečným viníkem tragédie.
Proč Frankenstein přežil dvě století
Kniha není jen gotickým hororem, ale nadčasovým příběhem. Témata vědy, etiky a lidské izolace rezonují i dnes. Proto se k ní čtenáři i autoři stále vracejí a vznikají nové filmové, divadelní i literární adaptace.
Kromě děsivého příběhu nabízí i hlubokou filozofickou rovinu a otázky, které nutí čtenáře přemýšlet ještě dlouho po dočtení.